Puťák 2011 Malá Fatra
Tento rok jsme dojeli vlakem až na Slovensko. Jak už sme věděli hory jsou tam nádherný a tak jsme se o to víc těšili. Jen jsme netušili co na nás Jiřík připravil. Už ve vlaku jsme se mu snažily rozmluvit plán naší cesty. Nakonec jsme nad tím mávli rukou s tím, že uvidíme jak se nám půjde. A jak se náš šlo? Šlo se nám skvěle. Vyrazily jsme z Těrchové přešly Sokolie a Boboty a moje síly už docházely. Shodli jsme se tedy na tom, že se pokusíme někde utábořit. Ale tušili jsme, že v národním parku to nebude jen tak. Sešli jsme do malé vesničky a naštěstí hodní a důvěřiví lidé ještě jsou a jedna paní nás nechala postavit si stany na zahradě. V noci přišla velká bouřka, takže jsme za stany byly ještě hodně rádi.
Probudily jsme se do mlžného rána a zase přehodnotily trasu naší cesty. A udělali třetí den cestování a druhý den chození odpočinkovým. Prošli jsme Dolní nebo Horni Diery (do teď nevím, které to byly) a poseděli u kiosku s pivem. Já s Ádou a Jančou jsme se vydali zpátky do Těrchové (okolo které jsme se pořád pohybovali) a dokoupili nějaké zásoby. Dali si zmrzlinu, někteří i tři, a šli jsme zase zpátky. Pak jsme došli zase k hranici národního parku a tam se uložili ke spánku.
A nastal den s nejkrásnějšími výstupy na Malý a Velký Rozsutec. Skalnaté kopce s výstupy jištěnými řetězy a nádherné výhledy na vrholcích to byla skvělá odměna. A tak jsme přes různé další strasti s hledáním vody, silným větrem při posledním části hřebenovky zdolali i nejvyšší vrchol Velký Kriváň.
Tak velice rychle utekl týden a my se museli pomale vracet do reality všedního dne...
Náhledy fotografií ze složky MALÁ FATRA